Vína můžeme dělit dle různých kritérií do několika samostatných skupin, např. dle barvy, dle druhu odrůdy a vyzrálosti hroznů či dle způsobu výroby.
Základním dělením vín v České republice je rozdělení do základních kategorií na tiché, perlivé, šumivé, likérové a aromatizované.
Odrůdová skladba v České republice je velmi pestrá, nicméně některé odrůdy patří mezi profilační, ketrými jsou např. ryzlink vlašský, pálava, ryzlink rýnský či rulandské modré a frankovka. Přesto v odrůdové knize České republiky najdeme 61 odrůd registrovaných jako moštové odrůdy určených k výrobě vína.
Česká republika spadá z pohledu EU do dvou vinařských zón: vinařská zóna B – Morava a vinařská zóna A – Čechy.
Z pohledu zákona č. 324/2004 Sb. se ČR dělí na dvě vinařské oblasti a šest vinařských podoblastí. Každá podoblast se dále rozděluje do jednotlivých vinařských obcí a viničních tratí.
V roce 1995 se přijal zákon o vinařství a vinohradnictví, který byl několikrát novelizován, také díky vstupu do Evropské unie v roce 2004, až do současné podoby zákona 321/2004 Sb., který byl ještě upraven zákonem 311/2008 Sb. Tento zákon kompletně řeší současnou vinařskou legislativu.
Počátky vinařství a pěstování révy vinné na území České republiky jsou spojovány s Římany.
První, kdo na našem území poznali účinky zkvašené hroznové šťávy byli možná Keltové, ale archeologické nálezy se přiklání spíše k tomu, že ve 3. století zde byli římské jednotky, které zakládaly vinice a místní obyvatele seznámily s pěstováním révy vinné a výrobou vína.